Problém jako příležitost stát se silnějším aneb Kdo neuteče a věří v sebe, vyhraje

Kdo z nás by dobrovolně a rád vyhledával problémy a komplikoval si tak život? Je jasné, že každý toužíme po vnitřním klidu a harmonii v našem životě. A pro dosažení takového klidu hledáme nejrůznější způsoby, jak si jej zajistit.

Jak si klid lidé v naší společnosti zajišťují? Nejčastěji tak jako to dělali jejich rodiče. To, jak přistupovat k problémům našeho života, okoukáme od svých nejbližších. Položte si tedy otázku – jak řešili a zvládali problémy vaši blízcí?

Měl váš táta finanční problémy, ale raději si vzal do ruky pivo ovladač na televizi, než aby je řešil? Nebo utíkal bůhví kam a pravidelně se vracel domů pozdě večer? Byla vaše máma nespokojená ve vztahu, ale namísto aby problém odkryla a řešila, upnula se na vás a vaše sourozence? Nebo si chodila pravidelně vylívat srdce své mamince a kamarádkám? Nebo se jen se svým partnerem hádala, nadávala a vyhrožovala, ale žádné skutečné řešení nepřicházelo?

Pokud jsme ve své rodině nezažívali konstruktivní řešení problémů a nenaučili nás, jak s problémem zacházet tak, abychom na něm jako bytost vnitřně sílili a rostli, pak je velmi pravděpodobné, že se naučíme před problémy uhýbat a utíkat. Přijímat odpovědnost a svým problémům se podívat zpříma do očí se pro nás stalo příliš náročné a nepříjemné. Najít viníka a zdroj problémů tam venku je pro nás často mnohem snazší.

Jenže každý nevyřešený problém začne zahnívat a nabalovat se na další a další komplikace, které nevyhnutelně přicházejí. Tak se mnoho lidí čím dál více zadlužuje. Tak je mnoho lidí dlouhodobě nemocných, aniž by řešili příčinu. Tak mnoho lidí přežívá ve velmi toxických vztazích a trpí. Tak se mnoho lidí láduje antidepresivy, léky, alkoholem a drogami. Cokoli, co přehluší to vnitřní volání duše o posun z nevyhovujícího stavu. Jak pohodlné se zdá neslyšet a nemuset tak dělat krok vpřed do neznáma.

Setkala jsem se před pár dny s ekvádorským šamanem. Řekl jednu úžasnou věc, kterou jsem si zapamatovala a zapsala. Řekl, že zvládat své problémy je jako čelit jaguárovi v džungli.

Příběh šamana

“My říkáme, že když se člověk potká s jaguárem v lese, nemůže před ním utéct, protože toho člověka pak napadne, a to je jeho konec. A když člověk jen stojí a má strach, tak jej taky napadne. A napadne jej, i když se s ním snaží bojovat. Člověk se pak může cítit jako neschopný. Pokud si chce tedy zachránit život, tak je třeba, aby viděl jaguára jako sám sebe. S pokorou. S respektem. Jaguár vyzkouší, jestli je to upřímné. Jestli to je opravdová pokora a respekt, anebo jestli je to jen v naší mysli. Takže se jaguár začíná přibližovat blíž a blíž a zkouší, zda to ten člověk myslí vážně.

A tady v tom systému, kde žijeme, je taky spousta jaguárů. Když člověk utíká před nějakým problémem, vždycky mu pak přichází další a další. Lepší je se tomu problému postavit, vyřešit ho a pak teprve pokračovat dál. Víme, že myšlenky se materializují. Ale v lese, jak je to živé, energie je tam víc akční a myšlenky se materializují mnohem rychleji. Takže tam si to člověk opravdu může prožít. Má-li z něčeho strach, tak to velmi rychle potká na své cestě. 

Takže člověk potřebuje věřit sám sobě, věřit v sebe a ocenit sám sebe, protože jinak mu přichází mnoho zkoušek skrz jeho vlastní mysl a to, co si přitahuje do života.“

Co z celého příběhu vyplývá? 

Že pokud budeme mít strach a utečeme, problém nás převálcuje. Nebudeme-li pokorní a budeme útočit či se vymlouvat na druhé, kteří nám problém “způsobili”, abychom se toho břímě zbavili, opět se nám problém vrátí skrze jinou osobu či situaci.

Jediný způsob, jak skutečně vyřešit své problémy jednou pro vždy, tak aby se neopakovaly a my jsme mohli přivítat již nové příjemné výzvy života, pak je k nim třeba přistoupit s respektem, pokorou, odpovědností a vědomím, že problém jsme vytvořili my sami skrze přesvědčení, které jsme nevědomě živili.

Věřit v sebe, plně přijímat sami sebe s respektem a úctou, oceňovat to, kým jsme, a k problémům se stavět čelem s pochopením, že změnou myšlení dosáhneme vytouženého klidu, je cestou k pocitu životního vítězství a vnitřní síly.