Příběh o Míše

Míša skrze vlastní poznání pravdy ukazuje druhým, kým skutečnou jsou. Navrací je do prostoru svého opravdového Já, od kterého se na čas jen zdánlivě oddělili a ke kterému se mohou kdykoli vrátit, protože ve skutečnosti nikdy nebyli tou malou utrápenou osůbkou a vždy byli zcela svobodní.

Skrze vlastní energetické pole a dar přímého vhledu do situace člověka vytahuje druhé z iluze ega, probouzí je k přirozené schopnosti plynutí Životem v lehkosti a svobodě a obnovuje jejich zdánlivě ztracenou schopnost klidné neextatické radosti z čistého bytí v přítomnosti všeho, co se odehrává.

Míša vede lidské bytosti za hranice jejich omezené egoické mysli k uvědomění jejich všeobsahujícího skutečného Já, které je svobodné, šťastné, milující a syté. Pomáhá lidem probudit se ze sna duální reality, aby mohli vést naplněný a tvořivý život bez úniků a bojů, bez omezeného já uvězněného smrštěnou energií.

Byla bité a osamělé dítě, které se cítilo vždy tak trochu jiné než ostatní. Měla svůj svět, milovala vítr, nezávislost, svobodu a obzory. Odmítala se podvolit nesmyslným příkazům a autoritativnímu přístupu. Nerozuměla neláskyplnému světu dospělých a již v útlém dětství se v ní zrodila touha prožít život jinak, než jak ho žila většina lidí kolem ní. Rozhodla se, že bude šťastná a její vztahy budou láskyplné.

Nepříjemné události v jejím dospělém životě jí však nevyhnutelně ukázaly, jak hluboce byla ve svém životě orientovaná na potřeby druhých, jak v ní bylo zakořeněno podceňování, sebe-omezování, uhýbání a umenšování.

Jak si nechala ubližovat, zastrašovat se a vydírat. Jak nežila svůj život. Kruté emoční bolesti, deprese, úzkosti a pocity zmaru ji postupně probraly ze sna. Odkryla se jí nepopsatelná skutečnost a radost ze života.

Transformovala svou vnitřní pozici oběti a uvolnila tak prostor pro energii, která smetla z jejího života návyky a přesvědčení, které byly postavené na utrpení. Míša, ustrašená, submisivní a bolavá postava, umřela.

Vypařila se její dřívější bezmoc a strach.

Najednou bylo viděno, že ve skutečnosti není tou malou osůbkou, ale čistým uvědoměním všeho, co je vnímatelné, co existuje. Že je vším a ničím. Že to, co je, je dokonalé tak, jak to je a že na tom není co měnit. Tak bylo osobnímu rozvoji a hledání konec a bylo viděno, že nikdy neexistovalo nic než svoboda a že je přes osobu tvořeno vše, co je v souladu s ní a celkem.

Objevené poznání je přes Míšu dnes předáváno dalším lidem, kteří stejně jako dříve ona touží poznat pravdu a žít autentický život v lásce a harmonii.

Nechť vás toto poznání a tvorba  inspiruje k vlastnímu návratu domů.