PŘÍBĚH O MÍŠE


S radostí otevírá lidem srdce. Probouzí je k uvědomění, že nejsou svými myšlenkami, svými emocemi a svým tělem. Navrací je do prostoru svého skutečného Já, od kterého se na čas jen zdánlivě oddělili a ke kterému se mohou kdykoli vrátit, protože ve skutečnosti nikdy nebyli tou malou utrápenou osůbkou a vždy byli zcela svobodní. Navrací je tak k přirozenému plynutí Životem takovým, jaký skutečně je, obnovuje jejich ztracenou schopnost radovat se z čistého bytí v přítomnosti všeho, co se odehrává.

Míša je dvojnásobnou mámou, žije v malé vísce u Ostravy v domku přetvořeného ze stodoly a provází ženy a muže k vnitřnímu klidu. Vede lidské bytosti za hranice jejich omezené egoické mysli k uvědomění jejich všeobsahujícího skutečného Já, které je svobodné, šťastné, milující a syté. Pomáhá lidem probudit se ze sna zdánlivé reality, aby mohli vést naplněný a tvořivý život bez úniků a bojů, bez omezeného já uvězněného smrštěnou energií.

Byla bité a osamělé dítě, které bylo vždy tak trochu jiné než ostatní. Měla svůj svět, milovala vítr, nezávislost, svobodu a obzory. Odmítala se podvolit nesmyslným příkazům a autoritativnímu přístupu. Nerozuměla neláskyplnému světu dospělých a již v útlém dětství se v ní zrodila touha prožít život jinak, než jak ho žila většina lidí kolem ní. Rozhodla se, že bude šťastná. Nepříjemné události v jejím dospělém životě jí však nevyhnutelně ukázaly, jak hluboce je ve svém životě orientovaná na potřeby druhých, jak je v ní zakořeněno podceňování, sebe-omezování, uhýbání a umenšování. Jak si nechá ubližovat, zastrašovat se a vydírat. Jak nežije svůj život a nestojí pevně na svých vlastních nohou. Kruté emoční bolesti, deprese, úzkosti a pocity zmaru ji postupně probraly ze sna. Odkryla se jí nepopsatelná skutečnost a radost ze života. Transformovala svou vnitřní pozici oběti a uvolnila tak prostor pro energii, která smetla z jejího života návyky a přesvědčení, které byly postavené na utrpení. Míša, ustrašená, submisivní a bolavá postava, umřela. Vypařila se její dřívější důležitost i tendence se vyhýbat nepříjemným zkušenostem a lidem. Najednou bylo viděno, že ve skutečnosti není tou malou osůbkou, ale čistým uvědoměním všeho, co je vnímatelné, co existuje. Že je vším a ničím. Že to, co je, je dokonalé tak, jak to je a že na tom není co měnit. Tak bylo osobnímu rozvoji a hledání konec a bylo viděno, že nikdy neexistovalo nic než svoboda a plná prázdnota. Strach zanikl.

Objevené poznání je přes Míšu dnes předáváno dalším lidem (v podobě osobních konzultací a skupinových setkání), kteří stejně jako ona dříve touží poznat pravdu a žít autentický život v lásce a harmonii.

 

 


Díky, že jste tady se mnou již 7 let. Jsem vděčná za to, že se inspirujete k vlastnímu návratu domů.