Jak si vytvořit ve svém životě vztahy, po kterých toužíme, 2. díl

Dnes navážeme na první díl stejnojmenného článku, kde jsme si vysvětlili, jak funguje zrcadlení emocí a co je hlavním klíčem k proměně chování druhých lidí k nám. Pokud se k vám nedostal, je k přečtění zde >>.

Ráda bych vám dnes prakticky ukázala, jak může fungovat přijetí odpovědnosti za emoce a následná niterná práce sama se sebou tak, aby se měnilo paradigma všech vztahů, které kolem sebe máte.

Pro lepší pochopení použiji příklad ze svého vlastního života. 

Jako malá holčička jsem si byla silně vědoma svého práva na svou svobodu a lásku mých blízkých. Častému bezpráví jsem se bránila dětskými zbraněmi, tak jak jsem dokázala. Mnohokrát jsem plakala a utíkala od všech pryč, abych se zachránila a uchovala si alespoň nějaký kus svobody. Příroda se stávala mým útočištěm. Poskytla mi plné přijetí i naprostou volnost. Na základní škole jsem si našla kamarádku, u které jsem cítila lásku a která mě nikdy za nic nesoudila. Byla jsem schopna s ní trávit hodiny denně. Když rodiče přišli na to, kde se “toulám”, zatrhli mi i to, a já jsem přišla o vše. Nezvládali mou výchovu, protože jsem nebyla přizpůsobivá a hodná holka. Aniž by pochopili, co mi chybí a co od nich potřebuji, aniž by se to snažili zjistit, označili mě nekompromisně za problémovou a tuto nálepku jsem pak dostávala denně zas a znovu. Den co den. Navíc se přidávaly psychické a fyzické tresty. Zvyšovala se pravidla a omezení, jednostarnně nařízená. Přestože hluboko v nitru jsem cítila, že jsem v pořádku a že nikdo nemá právo mě takto omezovat, označení rodičů o mé problematičnosti můj mozek přijal jako pravdu a na něm se pak již rozvíjela má dospělá osobnost. Formovala všechny mé vztahy. 

Původní vědomí toho, že jsem v pořádku a hodnotná bytost, jsem chtě nechtě vyměnila za přesvědčení, že bych se všem měla omlouvat za to, že neplním jejich představy a očekávání a za to, že si chci dělat i věci, které baví jen mě. Začala jsem na to doplácet zdravím. Ubližovala jsem sama sobě tím, že jsem se vnitřně obviňovala, že jsem pro druhé jeden velký problém.

Naštěstí jsem člověk bádavý a zkoumavý a odmítala jsem se smířit s tím, že mé vztahy nejsou harmonické a láskyplné. Vždycky jsem po takových toužila a už v dětství jsem si slíbila, že takové budu i žít. Volala jsem po síle a pomoci. Jakékoli.

Když žádáme o pomoc, vždy se nám jí dostane. Začala jsem pátrat a jít hluboko do sebe. Mé partnerské vztahy se mi staly těmi nejlepšími pomocníky. Začala jsem si všímat souvislosti mezi chováním mých partnerů ke mě a mým vlastním přesvědčením sama o sobě. A bylo by to na dlouhé vyprávění, negativních vzorců, které jsem o sobě živila bylo na tisíce.

Ale jako mustr použiji ten nejzákladnější z nich, abych demonstrovala, jak rozpad jednoho velkého přesvědčení (falešné identity) může mít dopad na změnu všech vztahů a nový životní směr. 

Na základě označení mými rodiči, jsem tedy přijala přesvědčení, že jsem problémová. Na toto přesvědčení se nabalovaly další myšlenky s tím spojené, a to, že jsem horší než druzí, že je se mnou něco od podstaty špatně a že potřebuji pomoc od někoho, kdo ví, jak mě “opravit”. Na základě toho jsem přirozeně věřila všem, kteří vyzařovali sebejistotu a pocit, že oni vědí lépe než já, co je pro mne správné.

Intuice mě však vedla, abych na sobě sama pracovala a zbavovala se jednoho destruktivního přesvědčení za druhým. Začala se zvyšovat má sebeúcta, sebevědomí a láska k sobě. Čím více rostl pocit sebehodnoty, tím více se oslabovalo přesvědčení, že se mnou není něco v pořádku. Postupně jsem začala cítit obrovský pocit cennosti a důležitosti. Na základě toho se ještě více ukázal smysl mého bytí na Zemi. 

A především v momentě, kdy jsem propustila své přesvědčení o své problematičnosti, můj partnerský vztah mi zcela přirozeně přestal dávat smysl. Jeho úkol se naplnil. Splnil svůj účel. Využila jsem učení, které mi vztah nabídnul a došlo k obrovskému osvobození. Velice krátce nato mi začali přicházet do života lidé, kteří s obdivem ocenili mou osobnost, kteří mi začali až neuvěřitelně nabízet svou pomoc, podporu, lásku, úctu a zároveň svobodu. Výrazně mi narostla vnitřní síla, pocit uzemnění a ukotvení, tvořivá energie a jistota, že jsem a jdu naprosto správně, přestože vidím na své cestě na metr daleko. Neskutečně silný obrat v mém životě.

A nyní pojďme k vám. Vypište si (podle návodu v předcházejícím díle článku), jak se vedle svých blízkých cítíte. Jaké emoce ve vás vyvolávají. Co “vám dělají”? Je-li to např. kritika, vypište si, kde se kritizujete vy sami. Jakmile budete mít vše vypsáno, postupujte dále. Ptejte se proč to děláte sami sobě. Např. proč se kritizuji? Proč se shazuji? Proč o sebe nemám zájem? Proč na sebe kašlu?

Už samotné uvědomění, proč to děláte, je počátkem změny vašich problémů ve vztazích. Na tělesné úrovni se tak začínají uvolňovat energetické shluky emocí, které způsobují psychické, vztahové a zdravotní problémy. 

Nyní vezměte svou odpověd. Například:

1) Zeptejte se sama sebe: Proč na sebe kašlu? 

2) Odpovíte si např.: Protože bych měl/a myslet na prvním místě na druhé a být tady především pro ně. Já nejsem tolik důležitý/á jako druzí.

3) Zeptejte se sama sebe – slouží mi toto přesvědčení? Jsem ve svém životě šťastný/á díky tomu, že se tímto přesvědčením řídím a že mu věřím? Chci si jej i nadále nechat nebo ho chci vyměnit?

4) Pokud si odpovíte, že vám neslouží, pak se vědomě rozhodněte toto přesvědčení propustit a nahradit ho opačným, tedy takovým, které vám přinese do vašeho života příjemný pocit. “Vědomě se rozhodnout” v tomto procesu hraje extrémně důležitou roli.

5) Přehrajte si hřejivou emoci, kdy věříte opaku starého přesvědčení, v tomto případě tedy že se můžete mít na prvním místě a máte právo naplňovat nejdříve své potřeby. Prociťte si do hloubky, jak by vypadaly vaše vztahy a váš život, kdybyste již žili přesvědčením, že jste nejdůležitější osoba vašeho života a že o sebe máte právo pečovat na prvním místě. Jak by se k vám chovali druzí? Jak byste žili? Co už byste nedělali? Dovolte svému příjemnému pocitu, aby prostoupil celé vaše tělo, každou buňku v něm.

6) Začněte realizovat svůj nový postoj ve svém reálném životě. Vědomě pozorujte návyky svého rozhodování, a například tam, kde byste dříve řekli ano, zkuste říct ne.

Náš lidský život je poměrně krátký průlet touto fyzickou realitou a osobně si myslím, že v něm “není čas ztrácet čas”. Především mám na mysli s lidmi, se kterými nám není dobře, kteří se k nám nechovají hezky a se kterými se neradujeme. 

Kvalitu našich vztahů máme všichni ve své moci a můžeme je přetvářet k naší spokojenosti. Jsme schopni tvořit úžasná společenství lidí, kteří jedou na společné vlně. Lidí, kterým je spolu dobře, jsou vedle sebe plně sami sebou, a tak společně vytvářejí něco nového, něco společného, něco více. No řekněte, není to nádherný dar a příležitost? 🙂

Michaela Zdráhalová
Její vášní je rozvoj sebedůvěry a odvahy lidí. Po letech citového strádání a strachu zjistila, jak vzít svůj životní příběh do vlastních rukou, žít jej podle vlastního scénáře a plnit si své sny. Jedním z jejích snů je odhalit toto poznání co nejvíce lidem.

Je životní koučkou, lektorkou Emočních rovnic, mentorkou a mámou dvou skvělých dětí. Pomáhá lidem napravovat vztahy a ukazuje jim možnosti, jak žít svůj život plnohodnotě a bez zatažené ruční brzdy. Je autorkou eknih 6 kroků k vyšší sebehodnotě a Jak se osvobodit ze závislosti na partnerovi.

Více o Míše si přečtete tady >>

Komentáře