Jak si nenechat vzít svoji energii

Včera jsem dostala otázku: Jak můžeme reagovat na situaci, kdy si s někým povídáme a on si stěžuje nebo pomlouvá, ale my se nechceme zapojit? Zároveň nás to vysává a bere energii i náladu. Co s tím?

Během dne vedeme mnoho konverzací na nejrůznější témata. V některých je nám dobře, jiné jsou úžasně informativní, v dalších dospějeme k nějaké konkrétní domluvě či termínu a potom jsou ta, která nás prostě tzv. nezajímají nebo ždímají naši energii.

Tady je dobré se zastavit a zvědomit si, že nikdo nám naši energii nemůže vzít bez našeho přičinění. Takže pokud jsme vyždímaní či s blbou náladou po nějakém rozhovoru, potom je potřeba se podívat, kde jsme si nechali naši sílu vzít.

Ve chvíli kdy někdo spustí pomluvy na jinou osobu, máme mnoho možností. Můžeme se se zájmem připojit ke konverzaci. Můžeme danou osobu začít obhajovat a zastávat se jí. Můžeme druhého člověka ,,napravovat“ a poučovat ho, že to není jeho věc.

Všechno je to ale hodnocení a tedy vznikají nepříjemné pocity. I když se člověka zastáváme a obhajujeme jeho právo na to být jiný, jen sami hodnotíme, že může být jiný. Vzniká prostředí, kde se objevuje konfliktní zóna a ve všech případech velmi snadno může dojít k rozepři.

Je třeba si ale uvědomit, že není naše odpovědnost měnit postoj druhého. Dokonce ani zastávat se jiných.

Co můžeme v tu chvíli dělat je uvědomit si, co chceme my. Chceme rozvíjet konverzaci o tom, že někdo nemá práci? Chceme prohlubovat konverzaci odpovědí na otázku ,,A co celý den dělá, když nepracuje?“.

Jestli jsou nám otázky nepříjemné a necítíme se v začínající debatě dobře, máme ještě možnost debatu nerozvíjet. Můžeme si plně uvědomovat i naše rozhodnutí cítit se dobře a zůstávat u sebe ve svém prostoru klidu.

Respektováním sebe sama a holými odpověďmi, které konstatují fakt ,,Nemá práci“; ,,Nevím, co dělá.“ se brzy debata zastaví. Není totiž druhá strana, která je potřebná pro rozvíjení domněnek a alternativ, jak by to mělo být a co by kdo měl dělat.

Když zůstaneme u sebe, svých pocitů a jsme ve svém vnitřním klidu, celou energii zároveň přeneseme do prostoru. Nemusíme se bránit, nemusíme nikoho jiného bránit, nemusíme vůbec nic.

Jen plně respektujeme své nastavení a zároveň přijímáme druhého bez omezování a přenastavování, jaký by měl být.

Ohledem na sebe a své potřeby vytváříme novou formu prostředí, kde je nádherný svobodný prostor pro setkávání a komunikaci.

S láskou,

Niki

Nikol Kobsová
Nikol Kobsová
S velkou radostí se věnuji hlubšímu poznání, kdo skutečně jsme a pomáhám uvidět omezení, která si vytváříme. Velmi často ani netušíme, že nakonec vše máme ve vlastních rukou. Uvolněním umožníme životu, aby prostě jen byl. Takto můžeme pozorovat, co přijde a plně pociťovat svobodu, která uvnitř nás je.

www: http://michaelazdrahalova.cz/konzultace/konzultace-nikol/

fb: https://www.facebook.com/nikolkobsova.cz

Komentáře